Velký pátek
- den ukřižování Ježíše Krista -
VELKÝ PÁTEK
den ukřižování Ježíše Krista
Tento den byl Ježíš Kristus odsouzen, ukřižován a pohřben. Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se přibližně v tento čas konají obřady, které mají tří části: Bohoslužbu slova (čtou se pašije), uctívání kříže a přijímání. V mnohých kostelech se také koná pobožnost křížové cesty.
Na Velký pátek byla výzdoba kostela chudá, bez květin a svící na oltáři. Písně se zpívaly bez doprovodu varhan a zvony mlčely. Tento den se drží přísný půst ve znamení smutku, ticha a rozjímání.
Na Veliký pátek se lidé ještě před východem slunce umývali v řece či v potoku nebo jen v lavoru na dvoře a modlívali se za ochranu před nemocemi.
Čeledíni vyháněli na Velký pátek za rozbřesku koně do proudící vody, aby je tím zbavili hrozby nemocí.
Věřilo se také, že o půlnoci na Velký pátek se mění voda z horských pramenů na víno.
V tento den se nesmělo hýbat zemí, proto se nekonaly žádné práce na poli.
Nepralo se prádlo, protože by se namáčelo do Kristovy krve.
Lidové pověry vypráví o otevírání pokladů ve skalách. Poklad označovalo světýlko nebo kvetoucí či zářící kapradí (to prý kvete od tří do devíti hodin), popřípadě otvor ve skále, ze kterého vycházela záře.
Nesmělo se nic půjčovat, protože vypůjčená věc by vás mohla očarovat.
Předly se pašijové nitě, jimiž se pak na šatech udělalo několik stehů, které měly ochránit před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá z plátna pašijových nití chránila před bleskem.
Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu - to je mělo ochránit před bolením zubů.
V noci se tajně vysypávaly a vylévaly cestičky od domu milence k domu milenky. Pokud si hoch do rána cestičku uhlídá nepoškozenou, do roka si povede děvče k oltáři.