Masopustní masky
MASOPUSTNÍ MASKY
Podoba a zvyky masopustu se liší nejen podle regionu, ale často obec od obce. Každé společenství má své zvyklosti a obyčeje, masopustní koledy, které se dodržují a bezpochyby jsou lepší než ty v sousedství 😊.
I nespoutané veselí však má v některých
regionech svůj určitý řád. Není to svátek pro svátek, nejde jen o dobré jídlo a
pití, obyčeje, obřady, gesta a průpovídky mají často svůj vlastní význam, masky
mají svou nezaměnitelnou úlohu. Masopustní obchůzku často vykonává vybraná
skupina (např. svobodní mládenci), a neméně často je obchůzka spojena
s obřadním tancem a dalšími zvyky (symbolická orba apod.).
Souhlas představitele obce - často se před zahájením masopustu obřadně žádá o povolení u starosty (rychtáře...). Získáním povolení je symbolicky dočasně předána moc nad obcí.
Masopust - hlavní postava průvodu, rozpustilý, občas ověšený masitými pochoutkami v podobě jitrnic či klobás. Je ztělesněním radosti, hojnosti a dostatku.
Smrt, Smrtka - naši předci na konečnost všeho živého i svou vlastní nezapomínali. Život bez smrti zkrátka není, smrt nelze nikam schovat ani před ní zavírat oči (vzpomeňte jak to skončilo v pohádce Dařbuján a Pandrhola). Smrt je součástí všeho dění a není opomenuta ani při masopustu. Připomíná, že i veselý masopust jednou skončí.
Medvěd - symbol plodnosti. Někdy měl mezi nohama přivázaný zvoneček. Často tančívá zejm. s mladšími ženami, aby na ně byla síla plodivého života tancem přenesena a aby se hospodyním dařilo.
Hrachovec, Hrachováč - obdoba medvěda, maska v převleku z hrachoviny. Suchá hrachovina nahradila kudrnatou kůži medvěda tam, kde kůže pro masku nebyla dostupná. Obdobně jako u medvěda má tanec s Hrachovcem hospodyním zajistit hojnost a úrodu. Hospodyně při tanci trhaly hrachovinu a dávaly ji husám do hnízda, aby dobře seděly na vejcích, atd.
Medvědář (někdy zároveň turek, jindy žid nebo laufr) - vodí medvěda po vsi, medvěd dle pokynů tančí, chodí po čtyřech... a když provádí různé nezbednosti, medvědář jej halasně usměrňuje, medvěd se na oko vzpouzí...
Slaměný, Slamák - maska oblečená do slaměného kostýmu (varianta medvěda)
Kobyla, Klibna, Brůna - byla maskou nejen masopustní,
ale někdy vystupovala i v mikulášských obchůzkách či v obchůzkách
na Tři krále. Někdy je Kobyla hlavní postavou masopustu a na jeho konci pak bývá symbolicky poražena (někdy také znovu vzkříšena).
Laufr - předbíhá masopustní koledníky, dojednává vstup do domu, vybíral pro ně při jejich obchůzce a taškařicích koledu.
Žid/Kramář - postava parodující tehdejší potulné obchodníky a kramáře. Nezaměnitelná maska má dlouhý kabát kaftan, klobouk, velký nos a pejzy. Prodává a kupuje, smlouvá, bere míru na šaty apod.
Cikán - podobně jako žid provádí různé nepřístojnosti, snaží se dostat do kurníku na vejce a slepice...
Mužský převlečený za ženskou - častá postava chlapa, leckdy řádně fousatého, v sukních někdy se zdůrazněnými ženskými vnadami a červeně nabarvenými tvářemi.
Bába s dědkem v nůši - také velmi obvyklá žertovná figura, kde babka, která by měla být hlavní osobou, je vlastně figurína připevněná na těle koledníka. Dědek v nůši je naopak živý masopustní koledník. Zatímco při prvním pohledu naši pozornost upoutá babka, žerty provádí dědek.
Kominík - neváhá každého načernit sazemi "pro štěstí" a sazemi často nešetří. "Vymetal" komíny - zejména od uschovaného uzeného masa.
Ženich a nevěsta - postavy s erotickým rázem (ale nejen ony), žertovné a škádlivé.
Vyskytovaly se i další masky, jako Turek, Ras, Řezník, Kněz, Ponocný, Čert, atd.
Masopustní veselí vrcholí taneční zábavou v místní hospodě. Při této zábavě následují další zvyklosti a obřadní tance.
Soud a poprava Masopustu - všechno jednou končí. Masopust končívá jak jinak než vesele, již zmíněnou taneční zábavou, často také vykonáním neméně veselého soudu a popravy Masopustu. Někdy se tak děje na konci obchůzky, obvykle však v úterý při poslední zábavě nebo až druhý den po zábavě tj. na Popeleční středu. Jinde ukončení symbolizuje zastřelení Medvěda, v obměně poprava (a případně znovuoživení) Kobyly. Anebo po zábavě pochovávání basy jako symbolu muziky.
Ze starého se rodí nové, přichází jaro a naděje. Začíná nový hospodářský rok.
