Stavění máje

STAVĚNÍ MÁJE

Nejčastěji je stavění máje či májky spojováno s filipojakubskou nocí z 30. dubna na 1. května, ale není to tak vždy. Někde se staví máj až o letním slunovratu, o svátku sv. Jiří nebo, zejm. na Moravě, až při hodech či posvícení. Zvyk můžeme v různých variantách nalézt na většině území Evropy třeba v Bavorsku, Anglii či Skandinávii.

U nás je zvyk písemně doložený až r. 1422, kdy na základě postavení máje a vzájemného slibu hocha a dívky byl tento závazek uznán jako manželství církevním soudem a sporný případ skončil svatbou.

Přesný původ a význam tradice není doložen a váže se k němu řada lidových pověstí od oslavy jara přes ochranu úrody před nepřízní počasí až po pověsti ze života Filipa a Jakuba. Často je vztyčený máj vysvětlován jako symbol jarní bohyně, přírody a obnovy plodivé síly a v tomto smyslu působí i pro zdar a život obce.

V Čechách se často uprostřed obce o filipojakubské noci staví máj - vysoký, štíhlý, krásně rovný strom nejčastěji smrkový či jedlový případně borový, někdy i březový, okleštěný od větví, oloupaný a čistý a ponechaný jen s pěkně zelenou korunou, případně je pod korunou z kůry vyřezané ozdobení. Mládenci zvečera či v noci máj přinesou do vsi, pak se máj pěkně nazdobí pentlemi. Nedílnou součástí bývá rovněž opentlený věnec zavěšeným pod vrcholem. Zdobení a stavění máje se neobejde bez tance, zpěvu a veselí kolem něj. Máj je nutné hlídat celou noc. Vesnice, která máj neuhlídá a nechá si jej skácet, má ostudu pro celý rok. V některých oblastech se volí král, případně i královna a pojí se s nimi celá řada obřadů a zvyklostí.

Malý máj často stavěli mládenci dívkám, buď všem svobodným ve vsi nebo jen děvčatům na vdávání a jinde zas každý mládenec jen své vyvolené před jejím oknem či před stavením na znamení lásky a úcty. Počínal si tak vždy přes noc a svůj máj si hlídal, aby jej nikdo neodnesl nebo nevyměnil. Máje byli často zdobeny např. pentlemi, sklíčky, lesklými plíšky apod., byly ze stromků březových, ale i smrkových. Mohly být i nástrojem pomsty odmítnutého mládence, protože škaredý křivý či zakrslý máj byl dívce k pohaně, proto dívky v noci vyhlížely, kdo jim máj staví a jaký máj je a ošklivý máj před rozedněním odstranily, aby neměly ostudu.

V některých krajích chodili mládenci obchůzkou a děvčata, hezky nastrojená, vyvedli z domu a zatančili s nimi kolem jejich májů. Děvčata mládencům přidala na útratu v hospodě.

Máje se však stavěly i před kostelem, odkud vycházel průvod po vsi. Také před domem starosty či radních na znamení jejich počestnosti a váženosti. Na některých místech se máje upevňovaly na domy ve štítech nebo po hřebeni či do plotů u stavení.

Z 18. století jsou dochovány záznamy, že bylo stavění májů zakazováno úředně, a to proto, že kvůli značnému množství zmařených mladých stromků docházelo ke škodě na lesích panských i obecních.


Zdroj: Čeněk Zíbrt - Veselé chvíle v životě lidu českého; internet