Masopust v Doudlebech
- růžičková koleda -

MASOPUST NA DOUDLEBSKU

Jihočeská obec Doudleby a doudlebský region mají masopustní obchůzku se svou vlastní typickou podobou s řadou symbolů, i když v detailech se obec od obce liší.

Obchůzku vykonává 12 mládenců (jako je dvanáct apoštolů).

Masopustní obchůzka začíná žádostí o povolení u starosty. Koledníci jdou po domech s muzikou, obveselují domácí zpěvem, tancem, žertováním a žádájí si koledu.

V jejich středu je jejich Matka, mládenec v obleku pošitém v třásních se slaměnou čepicí, se škraboškou často s červenými tvářemi, má na sobě zvonečky či rolničky, nosí symbolicky cep a mládence vede. Za Matkou všichni jdou. (Postava odkazující na matriarchát na období uctívání matky).

Koledníci jsou oblečeni formálněji, mají výrazné vysoké klobouky ozdobené 365 barevnými papírovými růžičkami (jako je dnů v roce). Na vrcholu klobouku mají po obvodu 5 větviček pichlavého jalovce (na znamení trnové koruny Krista), na větvičkách vždy po rudé papírové růži (na znamení pěti ran Kristových). Krempa klobouku je ozdobena bílými a červenými pentličkami (jako symbol potu a krve Krista Ježíše). Masopustní koledníci chodí za matkou v řadě jako vojáci.

Jedním z nich je Rychtář - koledník, který drží tzv. feruli (rychtářské právo), tou dává muzikantům a svým druhům znamení.

Další koledník je Hejtman s halapartnou, na jejíž bodec mohou hospodáři koledníky počastovat kusem uzeného masa.

Koledníci mohou mít kolem pasu a křížem přes prsa šerpu v národních barvách (červená a bílá, v některých obcích po roce 1918 přibývá do šerp i barva modrá). Šerpa pronikla do masopustní koledy po roce 1848, kdy v době revoluce se nosily v Praze šerpy v tehdejších národních barvách.

Jinde mají kolem pasu vyšívané hantuchy.

Když Rychtář dá znamení, spustí muzika a koledníci utvoří tzv. "kolo" / "kolečko". Obíhají za matkou v kruhu, přičemž se ještě v rámci kruhu otočí, symbolizujíc jako by se růže rozvíjela. Poté se vyhlásí, komu se dělá kolečko, jako postu či vzdání úcty hospodáři či hospodyni v domu a požádají o koledu. Za ni pěkně poděkují a zvou domácí, aby přišli k muzice na závěrečnou taneční zábavu, tzv. "přástky". 

Moučný/Rybníkář - má na zádech ciferník, jako symbol,.... panenku jako symbol Panny Marie. Nosí sekyru (aby prosekal led a nachytal ryby pro své druhy, aby neměli hlad). Nosí velkou slaměnou kabelu, do které vybírá od hospodyň a hospodářů koledu.

Žid/židé/ Třapatí - postavy zdánlivě volně přidružené ke koledníkům, nejsou oblečeni tzv. "slušně" jako mládenci, obcházejí s koledníky po vsi, ale chovají se neslušně, snaží se např. něco ukrást (prádlo ze šňůry, které se pak snaží prodat), tančí spolu své vlastní neslušné tance...

Židé/Třapatí spolu s Moučným obíhají při koledě v kruhu proti směru "kolečka" mládenců, jako protipól a symbolické zobrazení protichůdných sil.

Stane-li se, že některý z koledníků něco domněle provede, je potrestán - vyplatí ho rychtář na zadnici ("panímandu") rychtářskou ferulí. Je to narážka na období roboty, kdy na chudý lid musela být přísnost, tatáž přísnost se však nevztahovala na vrchnost. Pokud by tedy někdo požadoval trest pro rychtář nebo hejtman, trestu se nedomůže.

Nejčastější koledou byly koblihy, vejce a uzené maso, kterého bylo v době zabijaček dostatek. Za vykoledovaný finanční obnos se zaplatí muzika, která masopustní koledníky celý den doprovází a večer pak hraje na zábavě pro všechny přítomné. Na zábavu se tudíž již neplatí vstupné.

Jak taková obchůzka může vypadat předvedl národopisný soubor Doudleban ve spolupráci s Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích a Národopisným muzeem v Praze.