Velikonoční neděle
VELIKONOČNÍ NEDĚLE
Boží hod Velikonoční, Slavnost zmrtvýchvstání Páně
Dodnes patří k největším svátkům a je to den, kdy by se měla setkávat ta nejbližší rodina.
Podle evangelia vstal Kristus z mrtvých za svítání první den v týdnu. Židovský týden končí sobotou, připadá tedy den vzkříšení na neděli. Tímto zázrakem bylo dovršeno Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Křesťané tento den nazvali "dnem Páně" a pravidelně se schází k "lámání chleba".
V raně křesťanských dobách byla připomínka Kristova vykupitelského činu slavena každou neděli v roce - "Velikonoce" se tedy slavily každý týden. Zvláštní oslava výroční památky Kristovy smrti a zmrtvýchvstání se začala více prosazovat na počátku 2. století. Jako symbol vzkříšení Krista je dodnes zapalována velikonoční svíce. Také se světí velikonoční pokrmy - dříve vejce a maso jako symbol obětovaného beránka, později chléb, různé sladké pečivo, voda, vína a kořalka.
Dodnes je také zvykem vystavit v tento den na oltář sochu vzkříšeného Krista se stopami mučení na těle, ale s korouhví, jež má znak červeného kříže na znamení vítězství nad "smrtí a hříchem". Stejný význam má i figurka beránka s korouhví.
V roce 313 zrovnoprávnil císař Konstantin I. Veliký v římské říši milánským ediktem křesťanství s ostatními náboženstvími. V té době se rozmohl zvyk "o slavnosti velikonoční vězně propouštět na svobodu", jako známka následování Božího milosrdenství, které nás osvobozuje od zajetí hříchů. Po vzoru císařů bohatí křesťané dávali svobodu svým vězňům - propouštěli na svobodu otroky. Obyčej "velikonočních vězňů" přetrval hluboko do středověku.
Ve středověku byla velmi oblíbenou lidovou zábavou inscenace velikonočních her.
Na oslavu vzkříšení je tento den domov čistý a obnovený, je připraveno množství tradičních pokrmů a po době půstu se může každý dosyta najíst. Na slavnostní tabuli nesměly chybět posvěcené pokrmy. I každá návštěva z nich měla dostala kousek.
Věřilo se, že kdo o Božím hodu velikonočním jedl posvěceného beránka, pomohlo mu to pak nalézt ztracenou cestu v lesích.
Kus svěceného jídla se daroval poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.