Bílá sobota
BÍLÁ SOBOTA
Den Kristova spočinutí v hrobě a příprava na oslavu jeho vzkříšení.
Název je snad odvozen od bílé barvy rouch, do kterých se po křtu oblékali katechumeni jako znak čistoty, připomínající smytí hříchů křtem.
Tento den se neslaví mše svatá a další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Celý den je věnován vzpomínce na Ježíšovo umučení, smrt a jeho sestoupení mezi mrtvé. Věřící se v modlitbě u Kristova hrobu připravovali na oslavu Veliké noci.
Připravovaný slavnostně prostřený velikonoční stůl byl ve znamení symbolů. Nesměl chybět velikonoční beránek ani symbol Jidášovy zrady - Jidášky, na vzkříšení se v chudších rodinách vařívala jarní polévka z bylinek.
Pletly se pomlázky a zdobila se vajíčka. Byl to poslední den půstu pašijového týdne a poslední den příprav - uklízelo se stavení, připravovalo se vše, co se mělo objevit na nedělním stole.
V českých zemích bylo zvykem uhasit na Bílou sobotu všechna ohniště. Hospodyně oheň znovu zapálí posvěceným ohněm z ohniště, které kněz v úvodu velikonoční vigilie před kostelem rozdělá a požehná.
O Bílé sobotě se vrací zvony z Říma, aby o Veliké noci velikonoční mohly zaznít.