Pátá postní neděle
- JUDICA -

Pátá postní neděle JUDICA - Smrtná
"Judica me Deus" - "Zjednej mi právo, Bože"

V kostelích se od 17. století zahalují kříže, zintenzivňuje se pocit lítosti a smutku.
Lidově nazývaná Smrtná nebo Smrtelná, někde se také opakoval název Černá.
Ke Smrtné neděli se váže i zvyk vynášení Smrti (Smrtky, Morany, Mařeny...), podle něhož dostala tato neděle svůj lidový název. Tento zvyk je velmi starý, objevuje se i u jiných slovanských národů. U starých Slovanů byla Morana bohyní zimy a také smrti. Nejčastěji se konal právě o páté neděli, někde však o jeden týden dříve nebo později.

VYNÁŠENÍ SMRTI

Smrt měla nejčastěji podobu slaměné panny, kterou děti ustrojily, případně ozdobily náhrdelníky z vyfouknutých vajíček či prázdnými šnečími ulitami. Se Smrtkou šly obchůzkou po celé vsi, provázely ji říkankami a zpíváním a poté ji utopily nejlépe v plynoucí vodě, upálily nebo pro jistotu zapálily a vhodily do vody. Obchůzku se smrtkou prováděly nejčastěji dívky, někde však i chlapci. Někde se dívky vracívaly do vsi se symbolem jara, pestrým létečkem. Jindy se obřad přinášení léta odkládal až na následující Květnou neděli (např. na východní Moravě).


Smrt nesem ze vsi, nové léto do vsi. Vítej, léto líbezné obilíčko zelené.
Smrt nesem, zanesem, nový líto přinesem.
Radujte se, babičky, s červenejma vajíčky.
Panimámo krásná, dala ste nám másla,
dala ste nám maličko, přidejte nám vajíčko.
Smrtolenko, smrtolo, kams klíče dala?
Dala sem jich dala svatému Jánu, aby otevřel do nebe bránu.
Dala sem jich dala svatému Jiří, aby otevřel do nebe dveří,
všelijaké kvítí, kde on ráčil jíti.
Klíčnice z nebe, my prosíme tebe, až budeme žíti, otevři nám nebe!
Jedny vrata otevři, druhá mečem podepři.
Svatá Kateřina, nalejte nám vína, abychom se napili a veseli byli.
My chválíme Boha, i celá obloha. (z Moravičan)


PŘINÁŠENÍ LÉTA

Tento obyčej je mladší než vynášení smrti a rozšířen byl více na Moravě. V Čechách a na západní Moravě se dělalo léto (líto, létečko) z jehličnatých stromků, často ze smrčků či boroviček. Zdobila se bílými vejci, svatými obrázky, příp. malou panenkou na vršku, někdy i papírovými řetězy nebo ústřižky pestrých látek, stužkami.
Na východní Moravě bylo létečko většinou z vrbových proutků ozdobených taktéž bílými nebo barevnými vajíčky, ptáčky z těsta nebo papírovými holubičkami.