Čtvrtá postní neděle
- LAETARE -

Čtvrtá postní neděle LAETARE - Liščí nebo Družebná

"Laetare Jerusalem" - "Raduj se, Jeruzaléme"

Postní doba se touto nedělí přehoupne do druhé poloviny. V kostele se oltář zdobí květinami a fialová barva ornátů je vyměněna za radostnější růžovou.

Lidový název Liščí je podle zvyku rozdávání preclíků, který byl v některých krajích o první postní neděli, jinde právě o této čtvrté postní neděli. Zvyk je popsán u první neděle.

Pojmenování Družebná (Družbadlná či Družbadlnice) je odvozeno zřejmě od zvyku setkávat se (družit se), který je v literatuře zmiňován v různých obdobách, např. prý byl zvyk o této neděli, že se děti setkávaly, spolu si hrály se svými zvláštními obřady. Nebo prý je neděle pojmenována Družebnou, protože mládenci a panny, jež při svatbách a slavnostech byly za družby a družičky, kladli na oltář k svěcení první jarní květiny. Na Berounsku, v okolí Hořovic a na Knínsku prý se pekly družbance, koláče s více náplněmi (hrušková, švestková, jablečná, maková či tvarohová). Po těchto koláčích prý děti chodily obchůzkou po vsi a zpívaly: "Jaký je to družbanec, bez koření bez vajec, panímámo, dejte pár vajec".Jméno Družebná se odvozuje také od obyčeje, že snad o této neděli chodívali ženich a jeho družba do domu, kam chtěli přijít o Velikonočním pondělí na námluvy.

V některých krajích se připravovala pokrm pučálka každou postní neděli, někde až o této 4. neděli. Variant pučálky je více, v základu jde o napučený (tj. jeden až několik dní namočený) hrách. Takto nabobtnaný hrách se pak upeče či opraží (na sucho či na másle) a dochucuje. Někde se dochucoval jen medem (cukrem) a pepřem, jinde zas se promíchal s rozinkami, pokroutkami a různým kořením. Pokrm se připravoval též pro hosty, kteří v neděli přicházeli, často však i pro ženicha, který o neděli přišel za děvčetem.